Jak se stal blog z nutnosti mojí nejoblíbenější částí marketingu ...
Pravěk (jak to bylo na začátku)
Když jsem začínal, potřeboval jsem o sobě dát vědět, získat portfolio, zkušenosti a klienty. Takže jsem web registroval do všech možných katalogů, platil si PPC reklamu, obcházel různé salony, kadeřnictví a jiné podniky, kde by se mohli vyskytovat budoucí nevěsty, s letáky (většinou mě vyhodili, takže tohle asi moc neumím :-D), polepil si auto reklamou a zkoušel skoro všechno, jak zvýšit návštěvnost a konverznost mého webu a abych zvýšil podvědomí o značce HOTOFOTO.
Skoro na každém semináři nebo workshopu, který jsem navštívil mi všichni říkali, že jako svatební fotograf prostě musím psát blog. Přišlo mi to jako ztráta času a byl jsem samozřejmně "chytřejší" než ti všichni úspěšní fotografové, kteří se semnou dělili o svoje know-how, takže jsem se blogu dlouho vyhýbal (článek o chybách, které jsem udělal a lituji toho již brzy :)). Mám ale jakési podvědomí o tom, jak věci kolem webů chodí a tak trochu jsem tušil jak funguje a jak důležité je SEO. Nakonec jsem si tedy řekl, že když nic jiného, tak propašuji na svůj web potřebná klíčová slova. Stejně to nikdo číst nebude, říkal jsem si, tak to prostě budu psát "jak mi zobák narostl", Google boti hledí na klíčová slova a ne na stylistiku. Tak jsem tedy začal psát blog kvůli klíčovým slovům.
Středověk (jak to bylo dál)
Návštěvnost webu se trochu zvedla. Většina z přístupů mimo ČR byly boti Googlu, seznamu atd. Tak to asi funguje jak jsem chtěl říkám si. Posunul jsem se ve vyhledávání na Seznamu a Googlu, cíl splněn. Protože ale nemůžete psát pořád jen o tom jaké používám vybavení, jak se balím na svatbu atd., a protože už jsem měl docela hodně fotek, které mi v té době přišly dobré, ale nechtěl jsem je všechny dávat na úvodní stranu do portfolia, začal jsem psát blog i z jednotlivých svateb. To už ani tak nebylo kvůli klíčovým slovům, ale kvůli fotkám, které jsem chtěl ukázat a často i kvůli tomu, že jsem chtěl vyjádřit svoje emoce ze svatby i slovně a poděkovat. Ono totiž pozor. Možná to tak nevypadá, ale já jsem docela emotivní citlivka (brečím u Koljy i Forresta Gumpa, ikdyž jsem je viděl už asi tisíckrát), ale současně jsem dost zásadní introvert, takže vyjádřit nějaké emoce před světem je docela těžké. Napsat je na blog je pro mně jednodušší. Takže jsem ke každé svatbě napsal krátké povídání o tom, jak jsem to viděl já, přidal fotky a moje profesní i emotivní já bylo spokojené.
No stala se zajímavá věc. Tyhle články četlo o dost víc lidí, než články o tom, jakým způsobem zálohuju fotky. Tak si říkám, že to asi není úplně špatný nápad a že to budu dělat dál. Jak jsem dělal víc a víc svateb, bylo víc a víc článků a stala se další zajímavá věc. Začala stoupat čtenost i těch "odborných" článků. Občas dokonce přišel třeba email s tím, že někdo četl nějaký článek a že mu není jasné jak dělám tohle a tohle a jestli bych mu to nevysvětlil. To samozřejmně zahřeje EGO starého ješity jako jsem já :) Pojal jsem tedy podezření, že to některé lidi asi opravdu zajímá, co zplodí ta moje hlava.
A pak se stala další zajímavá a pro mně strašně hřejivá věc. Začal jsem chodit na veletrhy, kde se s lidmi potkávám osobně. Občas holt člověk musí překonat to svoje introvertní "pohodlí" a jít s kůží na trh. Samozřejmně neznám všechny lidi, co čtou můj blog, takže když někdo přijde ke stánku na veletrhu tak vůbe nevím jestli zná HOTOFOTO, jestli se jen nepozastavil a nezkoumá jestli nedostane propisku zadarmo (ano dostane:)) nebo jaké jsou jeho záměry. Tak ho nesměle oslovím a když pak, většinou slečna, řekne: "Já vás znám, já čtu ten váš blog, ten je dobrej, já se u toho dycky i zasměju", ta to vystřelí vaše ego do jiné galaxie :) Když vám něco podobného řekne více lidí, tak si člověk vlastně uvědomí, že z původně úplně čistého marketingového záměru se stalo něco, co mě baví a i některé z vás baví a mám to vlastně rád o hodně víc, než jsem si byl na začátku ochoten přiznat.
Novověk (jak je to teď)
Přes sezonu tedy píšu články ze svateb s fotkami, občas si u toho pobrečím, občas se u toho zasměju. Přes sezonu nezveřejňuji moc jiných článků. Jednak na ně není moc čas a jednak si je šetřím, až bude po sezoně :) Začal jsem do článků přidávat i videoprezentace s fotkami. Někdo přeci jen radši koukne na video, než aby musel listovat. A jsem strašně rád, že to čtete, že to některé z vás i baví, ale jsem rád i za to, že těmi "odbornějšími" články občas někomu pomůžu zodpovědět nějaké jeho dilema. Přeci jen, pořád někde hluboko uvnitř mojí osoby je učitel :) Pro zajímavost i nějaká čísla :) Průměrná čtenost článku na blogu je 1600 zobrazení. Návštevnost webu www.hotofoto.cz za první 2 roky fungování bylo 1138 lidí (a to jsem tak 500x z toho byl já:)). Takže ještě jednou díky za to, že to nepíšu jen z donucení :)
Vlastně jsem nad tím přemýšlel, a kdybych si mohl vybrat jen jeden marketingový kanál. Jen jednu věc, kterou bych se mohl prezentovat, jen jeden druh reklamy, tak by to byl právě blog.
Závěr
Závěrem jen několik slov. Ano, vím, že můj pravopis je děsný. Snažím se s tím něco dělat, ale moc mi to nejde :) Ne, nejsem disgrafik (nebo alespoň to nemám diagnostikováno), jsem prostě jen lempl na pravopis.
Pokud jste fotograf, nebo jiný kreativec, nebo vlastně kdokoliv kdo má web s čímkoliv a váháte jestli má smysl psát blog, tak doufám, že na konci tohohle článku už neváháte. Pokud máte brand postavený na vaší osobě, piště tak jak to cítíte vy. Nesnažte se psát blog jako Franz Kafka, když jste spíš Viewegh. Lidé si spojí to co píšete s tím, jaký jste a pak by mohli být nemile překvapeni :) Pokud jste nějaké větší společnost, tak asi tohle neplatí.